Mléko je jedním z nejstarších a nejoblíbenějších potravinářských produktů, které lidstvo zná. Jeho význam jako zdroje živin je zakořeněný v kulturách po celém světě, přičemž je považováno za základní součást stravy v mnoha domácnostech. Nicméně, v poslední době se kolem mléka objevilo mnoho diskuzí a debat týkajících se jeho vlivu na zdraví a výživu.
I když mléko bylo dlouho považováno za nepostradatelnou součást stravy, rostoucí množství důkazů naznačuje, že jeho zdravotní benefity mohou být přehnané. Některé studie dokonce naznačují, že konzumace mléka může být spíše spojena s negativními účinky než s prospěchem pro lidské zdraví. Je tedy na čase, abychom přehodnotili své představy o mléku a podívali se na ně s kritickým pohledem, abychom zajistili, že naše stravovací návyky odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům a individuálním potřebám našeho těla.
Spojení zdraví mléčných výrobků a kostí je jedním z nejrozšířenějších mléčných mýtů. Jedna rozsáhlá harvardská studie sledovala 72 000 žen po dobu dvou desetiletí a nenašla žádný důkaz, že pití mléka může zabránit zlomeninám kostí nebo osteoporóze.
Studie neustále ukazují, že mléčné výrobky nepřinášejí žádné výhody pro kontrolu hmotnosti. Jedna velká studie dokonce zjistila, že mléčné výrobky mohou vést k nárůstu hmotnosti. Proto se ukončili zavádějící kampaně mlékárenského průmyslu o mléce a kontrole hmotnosti.
Kravské mléko může být ideální pro rostoucí mláďata krav, ale k dokonalé potravě pro lidi má daleko. Více než 60 procent lidí trpí intolerancí laktózy, což může vést k nepříjemným příznakům, jako jsou křeče, průjem a nadýmání. Pravidelná konzumace mléčných výrobků je také spojována s rakovinou prostaty, rakovinou plic, rakovinou prsu a rakovinou vaječníků.
Poté, co jsou děti odstaveny z mateřského mléka nebo umělé výživy, nepotřebují žádný typ mléka, aby byly zdravé. Spotřeba mléka v dětství byla dokonce spojována s kolikou a cukrovkou 1. typu.
Je třeba si uvědomit, že mnoho mýtů o mléce pochází z propagace mlékárenského průmyslu a může být ovlivněno komerčními zájmy. Je proto důležité být kritický a provést vlastní výzkum, než se spoléhat pouze na široce rozšířená tvrzení. Zdravá strava by měla být založena na individuálních potřebách a preferencích, a nikoli na zastaralých představách o „dokonalé potravině“.